Turnaj "Vyzvi svého komentátora" - Kvothe vs. Maranor

Příběh, jak to všechno začalo:

Udeřil hrom. Na pozadí vysokých hor zahalených v mlze se mezi blesky objevuje silueta pradávného hradu, vtesaného do skály.

Malý kolibřík odolává náporům větru a silného deště a probíjí se poryvy za svým cílem.
Jen tak tak stihne vletět do potemnělé kamenné brány, široké, že by jím projel i menší bojový trebuchet.
Jediné osvětlení mu zprostředkovávají magické runy u vstupu, které vydávají jemnou modrou záři.
Kolibřík proletí okolo dvou mohutných strážců, trpaslíků, jejichž honosné mitrilové brnění se třpytí v modrém světle.

Hned za ním do nitra hory vstupuje vojenský oddíl trpaslíků, ráz za rázem, pochodují dovnitř. Mocné pravidelné dunění jejich okovaných bot vydává takový hluk, že si nikdo malého ptáčka prolétajícího nad hlavami ani nevšimne.
Chvíli potom se ozve hluboké zadunění. Kamenná brána dosedne na své místo, nyní by s ní nepohnul ani jeskynní trol.

Malý ptáček však neohroženě letí dál, neobjeven, ničím nerušen. Za svým cílem. Nedovolí, aby ho cokoliv zastavilo.

Za chvíli už se nedaleko před ním začnou ozývat hluboké trpasličí hlasy, je jich mnoho. Pak už se ocitne přímo v obrovské síni, skýtající nevídaný pohled.
Kolibřík rychle vlétne dovnitř a posadí se do stínu jednoho z ozdobných chrličů, nacházejícího se téměř u stropu. Odtud má dokonalý výhled jak na krásnou síň, tak na scénu, která se odehrává přímo pod ním.

Na kamenném trůně, osázeném drahokamy a obklopeném otevřenými truhlami se zlatem, sedí tu trpasličí král. Obklopuje ho mnoho ozbrojených stráží, ale i prostých trpaslíků, kteří jsou shromážděni kolem kruhu postav. Tyto postavy, stojící v zástupu před trpasličím králem, sem již na první pohled nepatří.

Vysocí, do pestrých barev a zlatavých brnění oblečení návštěvníci jsou vysocí, hubení a pyšní elfové.
V přední řadě však stojí jeden, vyšší, s nestárnoucím obličejem plným moudrosti, ale i mnohých utrpení, kterých se za svůj dlouhý život stal svědkem.
Dívá se přímo do očí trpasličímu králi, před jehož ostrým pohledem nehodlá ustoupit.

"Mocný Maranore, králi trpaslíků, vládce pod horou," pronese právě on hlasem, jehož jemnost člověka pohladí svěžestí ranního lesa, ale jeho síla a moc mu ve stejnou chvíli zajede až do morku kostí. "Tví trpaslíci tentokrát zašli příliš daleko. A skřet, jehož služeb využíváte i když to popíráte...Xarah Čepel, nelítostně pobil mnoho mírumilovných elfů, žijících na okraji lesa. Přišli jsme, abychom vyjednali vámi slíbené příměří."

Celá síň na okamžik ztichne, všichni trpaslíci i ostatní elfové horlivě hledí na trpasličího krále a očekávají odpověď.

Z kamenného trůnu se však ozve jen hluboký, upřímně ironický smích.
"Výborně! Výborně Xarahu. Nečekal jsem, že tvá lest vyjde...Natož, aby na tak pošetilou a hloupou výzvu odpověděl sám Kvothe, vládce elfů!"

Vysoký elf, mocný Kvothe se zamračí a zpraží trpasličího krále pohledem plným hněvu.
Ze stínů za trůnem přitom vystoupí další účastník setkání, pod černým pláštěm je vidět jen jeho obličej. Skřetí obličej, se dvěma vystouplými tesáky a ironickým úsměvem ve tváři.

"Výborně, zábava tedy může začít," řekne skřet.

Elf, stojící vedle svého krále, se ke Kvothemu otočí. V jeho očích se zračí čirá hrůza.
"Veličenstvo, má magie nefunguje." Udiveně pohlédne na svou magickou hůl, jejíž zelený magický krystal pomalu pohasíná a zaplňuje ho temnota.

Trpaslíci se začnou stahovat okolo elfího oddílu. Zbraně ostré jako břitva míří na jejich hrdla.

"Výborná věcička, Xarahu," pronese trpasličí král a odhalí předmět, který až do teď skrýval v ruce. Na jeho dlani se objeví krystal černý jako noc, jakoby vtahoval okolní světlo přímo do svého nitra.

"Antikrystal..." zašeptá nevěřícně elfí mág.

"A nyní se přesuneme k obchodu, milí elfí přátelé," začne trpasličí král se širokým úsměvem. "Xarahu, máš rád elfí paštiku?    "

"Tak tak to tedy je, dobrá..." Stihne ještě pronést král elfů.

Kolem elfího oddílu se ozve mohutný řev. Trpasličí válečníci napřahují své zbraně a vybíhají přímo proti nepřipraveným elfím bojovníkům. Ti se natahují po svých zbraních. Ale vědí, že už je pozdě.

Najednou, přímo nad hlavami elfů i trpaslíků proletí malý ptáček. Je tak malý, přesto jakoby magicky přitahoval pohledy všech.

"Ještě se uvidíme," vyřkne Kvothe a luskne prstem.
Pouhé lusknutí, přesto jakoby na několik vteřin ohlušilo celou síň.
Kolibřík se zastaví na místě a náhle jakoby by byl ze skla, roztříští se na tisíce maličkých kousků.

Celou síň zaplaví oslepující záře.

Když se omámení trpaslíci vzpamatují, po zástupu elfů není ani památky.

Maranor, trpasličí král a Xarah Čepel si vymění zamračený pohled.

Válka právě začala.